Dobytí hradu Rokštejn

První červnovou neděli bylo krásné a opravdu teplé počasí. Objevitelé tedy vyrazili do staré Anglie, do dob rytířů. A k rytířům patří hrady. Na jeden z nich – Rokštejn – jsme se vydali náhradní dopravou místo vlaku.
Dorazili jsme do Přímělkova a odtud procházkou přímo na hrad. I když jsme čekali, že bude otevřená věž a bufet, a to se nestalo, tak děti hned prozkoumaly zákoutí zříceniny.
Mezi troskami hradu se pak hledaly kousky zprávy, kterou děti našly a složily. Dozvěděli se, že v pravé poledne přijede na hrad král, který hledá statečné, aby je pasoval na své rytíře.
Čekání na krále jsme si zkrátili hrou na dobyvatele a obránce hradu – kdy se jedna skupina schovala a druhá jí hledala a pak se role vyměnili. Nejdéle schovaný vydržel Filda. Pak jsme si ještě zahráli hru o kameny – a jejich přenášení přes hranice.
Před polednem už se v branách hradu objevil samotný král. Ten všechny děti přivítal a pak je postupně pasoval svým mečem na rytíře. Děti musely složit slib, který stvrdily svým podpisem. Jako potvrzení dostal každý cancátko.
Poté, co se král rozloučil, kručení v břiše zesílilo, a tak jsme poodešli kus od hradu k ohništi a každý si opekl dobroty z domu – buřtíky, párečky, rohlíky, topinky a marshmellouny.
Protože bylo opravdu horko, vyrazili jsme se osmělit do potoka, kluci prozkoumávali i zákoutí potoka. Pak jsme ještě zkusili terén cesty na boso, bosonohou šlapku a začli jsme balit.
Kolem hradu, kde jsme si přečetli něco o historii, jsme se vydali zpět do Přímělkova. Slunce opravdu pálilo, a tak se cesta trošku vlekla. Nakonec jsme ale zakotvili v Přímělkově na hřišti, kde se čekalo opět na svoz. A hurá domů.
Více fotek v galerii.