V sobotu 7. května jsme se vypravili na chalupu Bělá, kterou nám půjčili Musilovi. Nasedli jsme na vlak a frčeli směr Hříběcí. Odtud potom přímo na chalupu.
Chalupa byla krásná a veliká a tak se každý hned ubytoval. Abychom vybili energii, vzali jsme balon a vyrazili na místní hřiště. Hrála se přehazka, ale po necelé hodince nás vyhnal déšť. A tak si děti v chalupě našly do oběda zábavu v podobě stolních her a nebo si půjčily hračky.
K obědu uvařila Eda mrkvovou polévku a masíčko na přírodno s bramborem. Po mase se jen zaprášilo. Po obědě jsme si dali pár her u stolu, aby nám slehlo. Hrála se elektrika, poznej co se změnilo nebo malování na záda.
Přestalo pršet, a tak byl čas na plnění indiánských úkolů – indiáni si pro děti připravili barevné korále, ve které věřili, že jsou to duše a že do kmene může být přijat každý, kdo tyto duše a úkoly s nimi spojené, splní.
První z nich byla Duše lovu – každý indián musí umět ulovit zvěř, a to pomocí praku a pomocí luku a šípu. Každému se více či méně dařilo, ale duše lovu byla splněna. Poté děti utvořily dva týmy a měly za úkol poznat zvířata na kartách.
Dalším úkolem byla zdravověda – Duše šamana – děti se dozvěděly, jak uvázat trojcípý šátek, jak uvázat obvaz a jaké úrazy nejvíce hrozí na výpravě či táboře. Každý si vedl dobře, a tak tuto duši získali všichni.
Další duší byla léčitelská – zde byl úkol poznat rostliny. I tady byli všichni úspěšní. Děti hodně bavila Duše umění – každý indiánský kmen má svůj totem – symbol. Každý z malých indiánů dostal svůj totem a mohl si ho pokreslit tím, co má rád, tím, co je pro něj důležité. Totemy byly hodně rozličné a všechny byly krásné, takže další korálek přibyl do sbírky.
Poslední duše se ukrývala v indiánském písmu – děti luštily šifru. Oba týmy, do kterých byly rozděleny, nakonec šifru vyluštily, a tak si každý pověsil na krk i poslední korálek.
Mezitím jsme si dali jogurt na sváču a pak vyrazili ještě chvíli na hřiště.
K večeru se rozdělal ohýnek a každý si opekl buď buřtík nebo topinku. Všechno se snědlo, každý byl spokojen.
Největší dobrodružství, na které se děti těšily, byla místní výřivka a sauna – indiánské inipi. Děti se převlékly do plavek a naskákaly do výřivky. Byl to nevšední zážitek a každý si to užil.
Ještě před spaním chvíli četba a už se postupně všem zavírali oči.
Druhý den si každý sbalil více či méně batoh a spacák, uklidili jsme chalupu a ještě si zahráli fotbal na hřišti.
Pak už hurá na vlak. Ve vlaku už bylo ticho, jak na každého dolehla únava ze společného krásného víkendu. Více fotek najdete ve fotogalerii.
