Podzimní prázdniny Pokémon

Volné podzimní dny jsme strávili s 11 dětma a rádkyní Luckou na příměstském táboře. Jako téma si vlastně samy děti zvolily Pokémon.
Hlavním cílem bylo naplnit – tedy pochytat do prázdných pokeballů Pokémony, kteří se skrývali vlastně po celé Jihlavě.
První den ráno ale začal tréninkem – každý, kdo chtěl lovit pokémony, musel získat odznak trenéra. Soutěžilo se v několika disciplínách – překážkovka, výdrž na tyči, hod na cíl, slalom, skoky přes švihadlo. Třemi hlavními trenéry se nakonec stali Matěj, Dan a Kuba. Ti si pak zvolili svoje týmy. Poté jsme se posilnili svačinou v teple klubovny a vyrazili podle mapy hledat prvního pokémona.
Ten byl elektrický a nacházel se u Jánského kopečku – před jeho chycením bylo potřeba přerušit přívod elektřiny a tak si děti zahrály první bojovku. Pak už jsme šlapali na oběd – v kavárně Slunečnice nám připravili kuřecí řízek a bramborovou kaši.
Po obědě si trenéři zkusili první souboje, ale jen základní – bojovali proti sobě oheň, voda, zem – oheň spálil zem, voda uhasila oheň a zem vsákla vodu – hra na principu kámen, nůžky papír děti bavila a vzájemně se vyzývaly na souboje.
Koupili jsme si svačinu na odpoledne a vyrazili podle mapy k druhému pokemonovi, kterým byl Jynx – taneční a psychický pokémon. Ten měl děti omámit svou hudbou, tedy toho, kdo se při zaznění hudby nestačil ochránit. Nakonec odolal jen jediný trenér a Pokémon mohl být uloven. Třetí pokémon se schovával v tunelu – ten děti prošly poslepu a Kryštof na konci chytil pokémona do pokeballu.
Pak už jsme mířili do klubovny odpočinout si. Po cestě se však z ničeho nic objevil ještě další pokémon, takže bylo třeba jej rychle odchytit. V klubovně si děti vyrobily pikachu hodiny, daly si sváču a pak jsme šli ven si zahrát jelena.
Druhý den ráno bylo o něco tepleji a čekal nás krásný slunečný a teplý den. Dnešní úkol byl jasný – pochytat zbytek pokémonů. Mapa nám ukazovala, že pokémoni se schovávají i v centru města. Prvním z nich byl netopýří pokémon, který se ukrýval ve výšce. Nezbylo nám nic jiného, než se vypravit a zdolat Bránu Matky Boží. Na vrcholku byl potom nejen krásný výhled na město, ale i hledaný pokémon.
Další ptačí pokémon byl ukryt nedaleko a byl uzavřen ve vejci pod zámkem. Bylo nutné získat klíč k tomuto zámku. Hlavní trenéři se tedy vydali hledat trenérku v přestrojení, která pracovala v jednom z obchodů v okolí, tu pak požádali o klíč, museli ale sdělit heslo. Vše se podařilo a další pokémon byl náš.
Mapa nás zavedla do parku vedle zimáku. Tady se týmy snažili získat energie, které jsou pro pokémony velice důležité. Energií je několik druhů a každý pokémon potřebuje jiný počet. Týmy tedy dostali seznam, jaké energie a kolik musí získat. Nejrychleji se to povedlo týmu Filip, Niky a Dan.
Odměnou jim pak bylo odlovení nejžádanějšího pokémona Pikachu, který se schovával u Hromového kamene.
Pak už jsme naskočili na bus a jeli na oběd – tentokrát nás čekalo kuřátko s rýží. Po obědě si děti daly bonbonovou zmrzku, vyluštily šifru a u hraničního kamene se skrýval krokodýlí pokemon, kterému jsme museli nasbírat všech 48 zubů, které má mít, abychom jej mohli ulovit. Busem jsme se přiblížili ke hřbitovu na Kalvárce, protože podle mapy se tu měl skrývat pokémon, co žije na kostech. Úkol o rozpoznání zvířat zvládli týmy perfektně, a tak Evička ulovila i tohoto temného pokémona.
Pak už jsme se pěšky vydali ke klubovně, kde se opět objevili poslední dva pokémoni. Vyhodnotili jsme si týmové hry, rozdali si pokébally i s pokémony – každý si domů odnesl jeden. Na památku každý dostal cancátko, snědli jsme jogurty i jablka a šli na Český mlýn užít si a trénovat své nové pokémony.
Děti se za dva dny naučily nové věci o Jihlavě, poznaly nové pokémony a nachodili nějakých 18km. Jsou to borci.
Více fotek v nové galerii Objevitelů zde https://eu.zonerama.com/Objevitele/Album/9089059